Acronis Disk Director Suite 9.0 - User Guide - Příručka (Stránka 124)

Zvláštnosti fungování operačních systémů
124 Acronis Disk Director 9.0 CZ
adresáře) teprve tehdy, když je zaváděn odpovídající operační systém, jinak zů-
stává v systémovém adresáři programu OS Selector.
Adresáře zmíněné výše se do seznamu systémových adresářů přidávají automa-
ticky, když je operační systém detekován. Tento seznam může nicméně uživatel
kdykoli ručně upravit pomocí spuštění Nastavení ze zaváděcího menu a úpravou
vlastností vybraného operačního systému. Někdy je například užitečné přidat sem
adresář «Recycled».
Acronis Disk Director Suite umí pracovat se systémovými adresáři Windows
NT/2000/XP pouze tehdy, pokud se nacházejí na diskovém oddílu FAT16/FAT32.
B.3.5 Omezení
Různé verze Windows NT/2000/XP mají následující omezení:
•
Pro každou verzi Windows NT/2000/XP musí být zaváděcí (bootovací) diskový
oddíl primárním diskovým oddílem prvního pevného disku.
•
Windows NT verze 3.51 a 4.0 rozpoznává souborové systémy FAT16 a NTFS,
Windows 2000 rozpoznává také souborový systém FAT32.
•
Zaváděcí diskový oddíl Windows NT verze 3.51 a 4.0 musí být umístěn v rámci
prvních 2 gigabytů pevného disku.
B.4 Linux
Acronis Disk Director Suite automaticky detekuje a podporuje všechny distribuce
Linuxu, pokud jsou zaváděny (bootovány) pomocí LILO nebo ASPLoaderem insta-
lovaným v MBR, nebo pokud je zaváděn jakýmkoli zavaděčem instalovaným v za-
váděcím (bootovacím) sektoru diskového oddílu Linuxu.
Linux sám je obvykle instalován v diskovém oddílu Ext2, Ext3 nebo ReiserFS, kte-
rý může být jak primární, tak logický, a může být umístěn na kterémkoli pevném
disku. Linux také vyžaduje další diskový oddíl pro správu své virtuální paměti (Li-
nux Swap).
Striktně řečeno, zavaděč není součástí operačního systému, jeho hlavní funkce je za-
vést jádro Linuxu do paměti a předat mu řízení. Protože nejobvyklejším zavaděčem
Linuxu je LILO, popíšeme si podrobněji právě jeho funkci (ASPLoader funguje po-
dobně).
Jádro Linuxu je uloženo v některém souboru, a zavaděč jej musí nějak zavést do
paměti. Vývojáři LILO si místo podpory více souborových systémů, kde by jádro
mohlo být uloženo, zvolili jednodušší a univerzálnější cestu. Zavaděč jen uloží umís-
tění souboru s jádrem do jeho datových struktur. Tyto datové struktury jsou vytvo-
řeny speciálním aktivačním programem nazývaným «lilo», a samotný proces se na-
zývá «aktivace». Protože tento program je spouštěn z Linuxu, jeho vlastnosti umož-
ňují snadno nalézt jakýkoli soubor na disku.