Acronis vmProtect 7 - User Guide Uživatelská příručka

Stránka 108

Advertising
background image

108

Copyright © Acronis, Inc., 2002-2012

umístěny ve stejném umístění. Do jednoho archivu je možné zálohovat stejná zdrojová data pomocí

více úloh zálohování, ale základním scénářem je „jedna úloha – jeden archiv“.

Zálohy v archivech jsou spravovány úlohami záloh. Ruční operace s archivy (ověření (str. 110),

prohlížení obsahu, připojování a odstraňování záloh) je nutné provádět pouze pomocí aplikace

Acronis vmProtect. Neupravujte archivy a zálohy pomocí jiných nástrojů než od společnosti Acronis,

například pomocí Průzkumníku Windows nebo správců souborů od jiných dodavatelů.

B

Bod obnovení

Označuje datum a čas, ke kterému mohou být zálohovaná data navrácena.

C

CBT (sledování změněných bloků)

Tato funkce ESX VMWare umožňuje určit, které bloky virtuálních disků se změnily, a při procesu

zálohování/replikace přenést pouze tyto bloky. Při použití technologie CBT se rychlost přírůstkového

zálohování může zvýšit až 20krát.

D

Datové úložiště

Jde o logické úložiště obsahující soubory virtuálních počítačů a další soubory nutné pro operace

s virtuálními počítači. Datová úložiště mohou existovat v různých typech fyzických úložišť včetně

místního úložiště, iSCSI, Fibre Channel SAN nebo NFS. Datové úložiště může být založeno na VMFS

nebo NFS.

Deduplikace

Je to metoda ukládání různých duplikátů stejné informace pouze jednou.

Acronis vmProtect může použít technologii deduplikace na libovolný archiv záloh (str. 107) ve

starším režimu (str. 107) nebo vždy přírůstkovém formátu (str. 107). To minimalizuje úložný prostor

používaný archivy, přenosy záloh a zatížení sítě při zálohování.

Deduplikace v aplikaci Acronis vmProtect spravuje data v jednom archivu záloh. Pokud jsou například

zálohy uloženy ve dvou různých archivech (i když jsou ve stejném umístění), nebudou mezi těmito

archivy existovat žádné vazby a budou se v nich moci vyskytovat duplicitní data.

Dynamický disk

Označuje pevný disk spravovaný pomocí funkce LDM (Logical Disk Manager), která je dostupná ve

Windows od verze 2000. LDM pomáhá flexibilně přidělit svazky na úložné zařízení pro dosažení lepší

tolerance chyb, většího výkonu nebo větší velikosti svazků.

Dynamický disk může používat buď záznam MBR (hlavní spouštěcí záznam) nebo styl tabulky oddílů

GUID (GPT). Navíc k MBR nebo GPT má každý dynamický disk skrytou databázi, kde LDM ukládá

konfiguraci dynamických svazků. Každý dynamický disk pro dosažení vyšší spolehlivosti úložiště

obsahuje kompletní informaci o všech dynamických svazcích, které jsou ve skupině disků. Databáze

zabírá poslední 1 MB v záznamu MBR disku. Na disku GPT vytvoří systém Windows samostatný

Advertising