Absolutní a inkrementální polohy obrobku, Základy 3.1 – HEIDENHAIN TNC 320 (34055x-06) ISO programming Uživatelská příručka
Stránka 79
Základy
3.1
3
TNC 320 | Uživatelská příručka programování v DIN/ISO | 8/2013
79
Absolutní a inkrementální polohy obrobku
Absolutní polohy na obrobku
Vztahují-li se souřadnice polohy k nulovému bodu souřadnic
(počátku), označují se jako absolutní souřadnice. Každá poloha
na obrobku je svými absolutními souřadnicemi jednoznačně
definována.
Příklad 1: Díry s absolutními souřadnicemi:
Díra
1
Díra
2
Díra
3
X = 10 mm
X = 30 mm
X = 50 mm
Y = 10 mm
Y = 20 mm
Y = 30 mm
Inkrementální pozice na obrobku
Inkrementální (přírůstkové) souřadnice se vztahují k naposledy
naprogramované poloze nástroje, která slouží jako relativní
(myšlený) nulový bod (počátek). Přírůstkové (inkrementální)
souřadnice tedy udávají při vytváření programu vzdálenost mezi
poslední a za ní následující cílovou polohou, o kterou má nástroj
popojet. Proto se také označují jako řetězcové kóty.
Přírůstkový rozměr označíte znakem funkce G91 před označením
osy.
Příklad 2: Díry s inkrementálními souřadnicemi
Absolutní souřadnice díry
4
X = 10 mm
Y = 10 mm
Díra
5
, vztažená k
4
Díra
6
, vztažená k
5
G91 X = 20 mm
G91 X = 20 mm
G91 Y = 10 mm
G91 Y = 10 mm
Absolutní a inkrementální polární souřadnice
Absolutní souřadnice se vztahují vždy k pólu a vztažné ose úhlu.
Přírůstkové souřadnice se vždy vztahují k naposledy programované
poloze nástroje.