Volba vztažného bodu, Programování: základy, správa souborů 3.1 základy – HEIDENHAIN TNC 620 (81760x-01) ISO programming Uživatelská příručka
Stránka 90
Programování: Základy, Správa souborů
3.1
Základy
3
90
TNC 620 | Uživatelská příručka programování v DIN/ISO | 4/2014
Volba vztažného bodu
Výkres obrobku stanoví určitý tvarový prvek obrobku jako
absolutní vztažný bod (nulový bod), většinou je to roh obrobku.
Při nastavování vztažného bodu nejprve vyrovnejte obrobek vůči
osám stroje a uveďte nástroj pro každou osu do známé polohy
vůči obrobku. Pro tuto polohu nastavte indikaci TNC buď na nulu
nebo na předvolenou hodnotu polohy. Tím přiřadíte obrobek k
té vztažné soustavě, která platí pro indikaci TNC resp. pro váš
program obrábění.
Určuje-li výkres obrobku relativní vztažné body, pak jednoduše
použijte cykly pro transformaci (přepočet) souřadnic (viz Příručka
pro uživatele cyklů, Cykly pro přepočet souřadnic).
Není-li výkres obrobku okótován tak, jak je třeba pro NC, pak zvolte
za vztažný bod některou polohu nebo některý roh obrobku, z nichž
se dají kóty ostatních poloh obrobku stanovit co nejjednodušeji.
Obzvláště pohodlně nastavíte vztažné body 3D-dotykovou sondou
HEIDENHAIN. Viz Příručku pro uživatele programování cyklů
„Nastavení vztažného bodu 3D-dotykovými sondami“.
Příklad
Náčrt obrobku ukazuje díry (
1
až
4
), jejichž kótování se vztahuje
k absolutnímu vztažnému bodu se souřadnicemi X=0 Y=0. Otvory
(
5
až
7
) se vztahují k relativnímu vztažnému bodu s absolutními
souřadnicemi X = 450 Y = 750. Cyklem POSUNUTÍ NULOVÉHO
BODU
můžete přechodně posunout nulový bod na pozici X =
450, Y = 750, aby se mohly otvory (
5
až
7
) bez dalších výpočtů
naprogramovat.