Zvolení vztažného bodu, 1 základy – HEIDENHAIN iTNC 530 (340 49x-03) Uživatelská příručka
Stránka 108
108
4 Programování: Základy, správa souborů, pomůcky pro programování, správa palet
4.1 Základy
Zvolení vztažného bodu
Výkres obrobku stanoví určitý tvarový prvek obrobku jako absolutní
vztažný bod (nulový bod), většinou je to roh obrobku. Při nastavování
vztažného bodu nejprve vyrovnáte obrobek vůči osám stroje a uvedete
nástroj pro každou osu do známé polohy k obrobku. Pro tuto polohu
nastavíte indikaci TNC buď na nulu nebo na předvolenou hodnotu
polohy. Tím přiřadíte obrobek k té vztažné soustavě, která platí pro
indikaci TNC resp. pro váš program obrábění.
Definuje-li výkres obrobku relativní vztažné body, použijte jednoduše
cykly pro transformaci souřadnic(viz „Cykly pro transformace
(přepočet) souřadnic” na str. 485).
Není-li výkres obrobku okótován tak, jak je třeba pro NC, pak zvolte za
vztažný bod některou polohu nebo některý roh obrobku, z nichž se dají
kóty ostatních poloh obrobku stanovit co nejjednodušeji.
Obzvláště pohodlně nastavíte vztažné body 3D-dotykovou sondou
HEIDENHAIN. Viz Příručku pro uživatele cyklů dotykové sondy
„Nastavení vztažného bodu 3D-dotykovými sondami“.
Příklad
Náčrt obrobku ukazuje díry (
1
až
4
), jejichž kótování se vztahuje k
absolutnímu vztažnému bodu se souřadnicemi X=0 Y=0. Díry (
5
až
7
)
se vztahují k relativnímu vztažnému bodu s absolutními souřadnicemi
X=450 Y=750. Cyklem POSUNUTÍ NULOVÉHO BODU můžete
nulový bod přechodně posunout na polohu X=450, Y=750, abyste
mohli díry (
5
až
7
) programovat bez dalších výpočtů.
Y
X
Z
MAX
MIN
X
Y
325
320
0
450
900
950
150
-150
750
0
300
±0,
1
2
1
3
4
7
6
5