HEIDENHAIN iTNC 530 (340 49x-03) - Příručka (Stránka 460)

460 8 Programování: Cykly
8.7 SL cykly s obrysovým vzorcem
8.7 SL cykly s obrysovým vzorcem
Základy
Pomocí SL-cyklů a obrysových vzorců můžete skládat složité obrysy z
dílčích obrysů (kapes nebo ostrůvků). Jednotlivé dílčí obrysy
(geometrická data) zadáte jako oddělené programy. Tím je možné
všechny dílčí obrysy znovu kdykoliv použít. Ze zvolených dílčích
obrysů, které spojíte dohromady obrysovým vzorcem, vypočítá TCN
celkový obrys.
Vlastnosti dílčích obrysů
„ TNC rozpoznává v zásadě všechny obrysy jako kapsy.
Neprogramujte žádnou korekci rádiusu. V obrysovém vzorci můžete
kapsu přeměnit na ostrůvek pomocí negace.
„ TNC ignoruje posuvy F a přídavné funkce M.
„ Přepočty (transformace) souřadnic jsou dovoleny. Jsou-li
programovány v rámci dílčích obrysů, působí i v následujících
podprogramech, po vyvolání cyklu se však nemusí rušit.
„ Podprogramy mohou obsahovat také souřadnice v ose vřetena, ty
se však ignorují.
„ V prvním bloku souřadnic podprogramu nadefinujte rovinu obrábění.
Přídavné osy U,V,W jsou dovoleny.
Példa: Schéma: zpracování pomocí SL-cyklů a
obrysového vzorce
0 BEGIN PGM OBRYS MM
...
5 SEL CONTOUR “MODEL“
6 CYCL DEF 20 OBRYSOVÁ DATA...
8 CYCL DEF 22 HRUBOVÁNÍ ...
9 CYCL CALL
...
12 CYCL DEF 23 HLOUBKA NAČISTO ...
13 CYCL CALL
...
16 CYCL DEF 24 STRANA NAČISTO ...
17 CYCL CALL
63 L Z+250 R0 FMAX M2
64 END PGM OBRYS MM
Példa: Schéma: definování dílčích obrysů pomocí
obrysového vzorce
0 BEGIN PGM MODEL MM
1 DECLARE CONTOUR QC1 = “KRUH1“
2 DECLARE CONTOUR QC2 = “KRUH31XY“
3 DECLARE CONTOUR QC3 = “ČTVEREC“
4 DECLARE CONTOUR QC4 = “ČTVEREC“
5 QC10 = ( QC1 | QC3 | QC4 ) \ QC2
6 END PGM MODEL MM
0 BEGIN PGM KRUH1 MM
1 CC X+75 Y+50
2 LP PR+45 PA+0
3 CP IPA+360 DR+
4 END PGM KRUH1 MM
0 BEGIN PGM KRUH31XY MM
...
...
Paměť pro jeden SL-cyklus (všechny podprogramy
obrysů) je omezena na maximálně 128 obrysů. Počet
možných obrysových prvků závisí na druhu obrysu (vnější
nebo vnitřní obrys) a na počtu popisů dílčích obrysů a činí
maximálně 16384 obrysových prvků.
Cykly SL s obrysovým vzorcem předpokládají
strukturovanou stavbu programu a nabízí možnost ukládat
do jednotlivých programů stále se opakující obrysy.
Pomocí obrysového vzorce spojíte části obrysů do
celkového obrysu a definujete, zda se jedná o kapsu nebo
ostrůvek.
Funkce SL-cyklů s obrysovým vzorcem je na pracovní
ploše TNC rozdělena na několik částí a slouží jako základ
pro další vývoj.