1 sl-cykly se složitými obrysovými vzorci – HEIDENHAIN iTNC 530 (340 49x-06) Cycle programming Uživatelská příručka
Stránka 243
HEIDENHAIN iTNC 530
241
9.1 SL-cykly se složitými obrysovými vzorci
Vlastnosti dílčích obrysů
TNC rozpoznává v zásadě všechny obrysy jako kapsy.
Neprogramujte žádnou korekci rádiusu. V obrysovém vzorci můžete
kapsu přeměnit na ostrůvek pomocí negace.
TNC ignoruje posuvy F a přídavné funkce M.
Přepočty (transformace) souřadnic jsou dovoleny. Jsou-li
programovány v rámci dílčích obrysů, působí i v následujících
podprogramech, po vyvolání cyklu se však nemusí rušit.
Podprogramy mohou obsahovat také souřadnice v ose vřetena, ty
se však ignorují.
V prvním bloku souřadnic podprogramu nadefinujte rovinu obrábění.
Přídavné osy U,V,W jsou dovoleny.
Vlastnosti obráběcích cyklů
TNC automaticky polohuje před každým cyklem do bezpečné
vzdálenosti.
Každá úroveň hloubky se frézuje bez zvednutí nástroje; ostrůvky se
objíždějí po stranách.
Rádius „vnitřních rohů“ je programovatelný – nástroj nezůstává stát,
stopy po doběhu nevznikají (platí pro krajní dráhu při hrubování a
dokončování stran).
Při dokončování stran najede TNC na obrys po tangenciální kruhové
dráze.
Při dokončování dna najede TNC nástrojem na obrobek rovněž po
tangenciální kruhové dráze (např.: osa vřetena Z: kruhová dráha v
rovině Z/X).
TNC obrábí obrys průběžně sousledně, popřípadě nesousledně.
Rozměrové údaje pro obrábění, jako hloubku frézování, přídavky a
bezpečnou vzdálenost, zadáte centrálně v cyklu 20 jako OBRYSOVÁ
DATA.
Příklad: Schéma: Definování dílčích obrysů
pomocí obrysového vzorce
0 BEGIN PGM M ODEL MM
1 DECLARE CONTOUR QC1 = “KRUH1“
2 DECLARE CONTOUR QC2 = “KRUH31XY“
3 DECLARE CONTOUR QC3
= “TROJÚHELNÍK“
4 DECLARE CONTOUR QC4 = “ČTVEREC“
5 QC10 = ( QC1 | QC3 | QC4 ) \ QC2
6 END PGM M ODEL MM
0 BEGIN PGM K RUH1 MM
1 CC X+75 Y+50
2 LP PR+45 PA+0
3 CP IPA+360 DR+
4 END PGM K RUH1 MM
0 BEGIN PGM K RUH31XY MM
...
...
Strojním parametrem 7420 nadefinujete, kam má TNC
polohovat nástroj na konci cyklů 21 až 24.