HEIDENHAIN iTNC 530 (340 49x-04) ISO programming - Příručka (Stránka 112)

112 4 Programování: Základy, správa souborů, pomůcky pro programování, správa palet
4.1 Základy
Zvolení vztažného bodu
Výkres obrobku stanoví určitý tvarový prvek obrobku jako absolutní
vztažný bod (nulový bod), většinou je to roh obrobku. Při nastavování
vztažného bodu nejprve vyrovnejte obrobek vůči osám stroje a uveďte
nástroj pro každou osu do známé polohy vůči obrobku. Pro tuto polohu
nastavte indikaci TNC buď na nulu nebo na předvolenou hodnotu
polohy. Tím přiřadíte obrobek k té vztažné soustavě, která platí pro
indikaci TNC resp. pro váš program obrábění.
Definuje-li výkres obrobku relativní vztažné body, použijte jednoduše
cykly pro transformaci souřadnic (viz „Cykly pro transformace
(přepočet) souřadnic” na straně 454).
Není-li výkres obrobku okótován tak, jak je třeba pro NC, pak zvolte za
vztažný bod některou polohu nebo některý roh obrobku, z nichž se dají
kóty ostatních poloh obrobku stanovit co nejjednodušeji.
Obzvláště pohodlně nastavíte vztažné body 3D-dotykovou sondou
HEIDENHAIN. Viz Příručku pro uživatele cyklů dotykové sondy
„Nastavení vztažného bodu 3D-dotykovými sondami“.
Příklad
Náčrt obrobku vpravo ukazuje díry (
1 až 4 ), jejichž kótování se
vztahují k absolutnímu vztažnému bodu se souřadnicemi X=0 Y=0.
Díry ( 5 až 7 ) se vztahují k relativnímu vztažnému bodu s absolutními
souřadnicemi X=450 Y=750. Cyklem POSUNUTÍ NULOVÉHO BODU
můžete nulový bod přechodně posunout na polohu X=450, Y=750,
abyste mohli díry ( 5 až 7 ) programovat bez dalších výpočtů.
Y
X
Z
MAX
MIN
X
Y
325
320
0
450 900
950
150
-150
750
0
30
0±
0,
1
2 1
3 4
7
6
5